Kraj chmele - chmel je víc než jen koření piva

„Vysoký jak chmelová tyčka“ říká se a na Rakovnicku zjistíte, jak vysoká taková chmelová tyčka vlastně je. Rakovnicko je tradiční oblastí pěstování chmele, tohoto koření piva, které dává pivu jeho nezaměnitelnou vůni, nahořklou chuť a prodlužuje jeho trvanlivost. Chmel se na Rakovnicku pěstuje na ploše větší než 1400 hektarů, což je čtvrtina všech chmelnic v České republice.

Geometricky pravidelné lány chmelnic, složené ze stovek a stovek mohutných, až sedm metrů vysokých, do země pevně zapuštěných, vztyčených břeven, spojených nahoře drátěnou sítí, k níž se každé jaro uvazují vodící dráty, po nichž se chmel šplhá vzhůru ke slunci, tvoří v každé roční době náramně působivou scenérii, kterou lze vidět jenom málokde v Česku, neboť pěstování chmele se tu omezuje na pouhopouhé čtyři chmelařské oblasti. Chmelařství má na Rakovnicku mnohasetletou tradici a rakovnický chmel se vždy těšil nejlepší pověsti a platil za synonymum nejvyšší kvality. Byl to právě Rakovník, který počátkem 16. století začal s označováním původu chmele, v dnešní době zcela běžným, aby tímto opatřením zabránil falšování méně jakostních chmelů odjinud za prvotřídní chmel rakovnický.

Díky muzikálu Starci na chmelu snad každý ví, co je pověstná „chmelová romantika“. Své neopakovatelné kouzlo však sklizeň chmele měla už dávno předtím, než při jedné studentské brigádě svedla dohromady filmové milence v texaskách Hanku a Filipa. Zrodilo se ve chvíli, kdy se zelené zlato, jak se chmelu říká, začalo pěstovat ve velkém. Ve druhé polovině srpna, což je obvyklý čas sklizně chmele, proudily do chmelařských obcí zástupy lidí zblízka i z dáli, aby pomohly očesat úrodu v krátkém čase, kdy je chmel nejkvalitnější. Z těch deseti, čtrnácti dnůchmelové sklizně, takzvaných „chmelů“, se postupem času stal podmanivý mikrokosmos s vlastními zákonitostmi, specifickým způsobem života, mluvou i zvyky.

Od počátku 40. let 20. století začala hromadně česat chmel mládež a následující půlstoletí zrodilo s ničím nesrovnatelný fenomén „chmelových brigád“. Zvláštní vlaky a autobusové spoje přivážely každoročně na Rakovnicko až 30 tisíc mladých lidí, kterým o víkendech pomáhaly další tisíce jejich rodinných příslušníků, přezdívaných „rodinné kombajny“.

Práci tisíců párů lidských rukou dnes při sklizni zeleného zlata zastanou mechanismy strojních česaček, kouzlo chmelů však nezmizelo. Kulisa širých zelených lánů chmelnic a hořké vůně zralého chmele zůstala a příležitost zkusit si natrhat pár věrtelů (míra chmele), se také najde. A při ničem tak dobře nevytráví, jako právě při česání chmele. Jak dobře člověku chutná, když otrhá pár štoků, a pak příjemnou únavu zapije pivem z Rakovnicka – krušovickým nebo „přenáramně vejbornou chmelovinou rakovnickou“ - rakovnickým pivem, které odedávna milovníci poctivého trunku chválili jako pravé „unikum“ a neznámý básník 16. století o něm pěl, že je jedinečné jako jeden papež v Římě, jedna věž v Cremoně a jeden přístav v Anconě!