Křivoklátsko a Rakovnicko v Toulavé kameře

Toulavá kamera zpovídá Sašu Krška u Krtského rybníku na Jesenicku Toulavá kamera u Duchků v Hrnčírně Mutějovice Svatava Pátková a Josef Fencl u Louštína

Naše první setkání se štábem Toulavé kamery České televize, přesněji řečeno s jeho reportérskou částí, se váže k prezentaci regionu na veletrhu cestovního ruchu ITEP v Plzni. Psal se rok 2007 a na malém pultíku Křivoklátska a Rakovnicka zaplněném propagačními materiály se našlo místečko i na zajímavé regionální výrobky. Jedním z nich byly Matějovy vonné františky od Pavla a Simony Matějkových z Roztok u Křivoklátu. Tento vysloveně rukodělný tovar okouzlil paní Svatavu Pátkovou, která pro Toulavou kameru jako pořad hojně sledovaný českou turistickou veřejností, tehdy pracovala. Hledala zajímavý námět pro vánoční "toulavku" a tak se jí malé černé kužele velmi zalíbily. Dopadlo to tak, že o Vánocích téhož roku se křivoklátské františky na televizních obrazovkách skutečně objevily a záhy byly připraveny a odvysílány další reportáže z našeho regionu. Podívejte se spolu s televizními diváky na všechna místa Křivoklátska a Rakovnicka, která štáb Toulavé kamery doposud navštívil.

Hrad Krakovec

Je to hrad nebo zámek? Chceme-li být přesnější je to poslední hrad a první zámek v Čechách. Chalúpka, jak se o něm psalo ve starodávných letopisech. Pozoruhodná gotická architektura, důmyslný systém vytápění průduchy ve stěnách a stropech, a k tomu další stavitelské fajnovosti od Jíry z Roztok, křivoklátského purkrabího a stavitele královské huti. Unikátní je také dřevěný most, po kterém se do krakovecké hradní brány dostanete. Je výlučně ručně tesaný, trámy a fošny byly řezané ručně dvojmužnou pilou, rovněž spoje jednotlivých částí byly vyrobeny výlučně sekerami a dláty.

Keltové u Žehrovic

Slavná keltská hlava pochází od Mšeckých Žehrovic. Slavný nález opukové hlavy keltského héroa je sice uložen v Národním muzeu v Praze, expozici o tajemných Keltech včetně repliky nálezu najdete v Městském muzeu v Novém Strašecí. Tam se dozvíte zajímavé věci o životě Keltů na Rakovnicku a zjistíte také co je to švartna, k čemu sloužila a co se z ní vyrábělo.

Kounovské řady

Nejzáhadnější místo v Čechách. Český Carnac, nebo chcete-li třeba český Véris...? Nevěříte? Vypravte se tedy nejdříve s Toulavou kamerou prohlédnout si megalitický areál na vrchu Rovina severně od poddžbánské vesnice Kounov. Právě z Kounova od expozice kamenných řad vede značená cesta mezi čtrnáct různě dlouhých řad menších a větších kamenů. Odhalení záhady, k čemu řady kamenů původně sloužily, čeká možná právě na vás.

Mutějovický hrnčíř

Hrnčírnu v Mutějovicích nezbudoval hrnčíř, ale kuchař, který před lety usedl k hrnčířskému kruhu. A jmenuje se Jiří Duchek. Vyrábí originální dekorativní i užitnou keramiku. Keramiku vyrábí podle starobylých technologií podle exotických a historických motivů. V hrnčírně tak ožívá tradice asijské nebo keltské kultury a ty nejvzácnější kousky vznikají v unikátní peci vytápěné dřevem. Součástí hrnčírny je i galerie české keramiky pálené dřevem a po dohodě s majiteli je přístupná po celý rok.

Antilopy v Lánech

Víte, co spojuje zoologickou zahradu ve Dvoře Králové s prezidentskými Lány? Antilopy losí. První exempláře do Čech přivezl někdejší ředitel královédvorské zoo Josef Vágner. A právě na farmě v Lánech jsou chována zvířata, která jsou již pátou generací antilop odchovaných u nás. V Lánech jsou antilopy od roku 2006 a cílem jejich chovu je prověřit možnost života v našich podmínkách. Modelový chov slouží k řešení diplomových a disertačních prací studentů České zemědělské univerzity v Praze.

Skryje

Štáb Toulavé kamery zavítal do vesničky Skryje nad řekou Berounkou. Jednak mají Skryje vyhlášenou vesnickou památkovou zónu, která obsahuje řadu cenných staveb roubené lidové architektury (především č. p. 4, 5, 6 a 7) a jednak jsou světoznámým nalezištěm trilobitů. A s těmito prvohorními vymřelými živočichy je úzce spojeno jméno Joachim Barrande. Pamětní síň a turistické známkové místo se nachází nedaleko kostela i návsi zároveň. Na památku francouzskému badateli je před budovou školy vztyčena jeho busta. Joachim Barrande objevil poprvé trilobity v okolí Skryj ve 30. letech 19. století při vyměřování trasy koněspřežné železnice do Plzně a jejich studiu se věnoval po zbytek života.

Parní vlaky

Toulavá kamera navštívila Železniční muzeum v Lužné u Rakovníka už podruhé. Obsahem reportáže je krátká exkurze do lokomotivního depa a představuje několik druhů parních lokomotiv a také zajímavý salonní vůz. Pozvánka do největšího železničního muzea u nás je zaměřena na sezónní akce, během nichž se konají nostalgické jízdy parních vlaků tažených unikátními lokomotivami, o které náležitě pečováno v železničních dílnách muzea. O prázdninových víkendech je možné vyjet párou po Kolešovce, známé železniční trati vedoucí z Lužné do Kněževsi a Kolešovic, největších chmelařských vesnic Rakovnicka.

Hrnčíř Petr Volf

Petr Volf je znamenitý hrnčíř z Nového Strašecí. Původním způsobem vypaluje ve velké kasselské peci užitnou kameninu, kterou hospodyně ve světnicích používaly na počátku 20. století. Má zkušenosti i s výrobou kachlových kamen. Ty jsou pak instalovány do prostor hradů a zámků, muzejních expozic a lidových staveb. Jedním z takových míst je i Hamousův statek ve Zbečně. Tam je vystavěna dokonce replika původní pece, která na rychtě kdysi stávala. V expozici Městského muzea v Novém Strašecí se nachází dokonce zmenšená kopie keltské pece, pocházející rovněž z huti Petra Volfa.

Louštín a jeho okolí

Vrch Louštín ležící v Rakovnické kotlině je viditelný už zdáli. Leží na severozápadním okraji křivoklátských lesů a vyjet si k němu na kole znamená větší námahu, ale výhled z něj stojí za to. Přímo na vrcholu zbyly terénní nerovnosti po středověkém tvrzišti. S nedaleko nacházejícím se Babinského kamenem je zase spojena pověst o pokladu slavného loupežníka. Zajímavou zastávkou jsou Krušovice. S Louštínem je spojuje takzvaná Rabasova stezka a při troše opatrnosti se po ní dá na kole sjet až do vesnice. Krušovice jsou vyhlášeným českým pivovarem a právě tady se nachází malé ale zajímavé muzeum pivovarnictví.

Čechův mlýn

Mlýn na Berounce pod Šlovicemi je historicky prvním mlýnem na elektrický pohon. To se psal rok 1911. Za dalších devět let se díky elektrické energii dodávané z Čechova mlýna rozsvítily v sousedních Slabcích lampy elektrického osvětlení. Byla to prý taková záře a něco tak nového a neznáméno, že z okolních vesnic přijely tři hasičské sbory v domnění, že ve Slabcích hoří. Elektrárna napájela proudem celkem osm vesnic, tři mlýny, kamenolom a několik okolních usedlostí. Dochované technické zařízení elektrárny vyrábí elektřinu dodnes.

Mutějovice

Jedna z návštěv Toulavé kamery vedla i do chmelařské vesnice Mutějovice. Proslavil ji výjimečný rakovnický chmel, který se dodnes v oblasti pěstuje a také opuka. Lehký, dobře tvarovatelný kámen, ze kterého byly v minulosti vystavěny výstavní statky a další desítky staveb, včetně kostelíka svatého Prokopa, který je vedle kostela svatého Václava druhou největší sakrální stavbou v Mutějovicích. Při návštěvě Mutějovic je dobré se podívat také do okolí vesnice. Třeba k Čertovu kameni. Leží severně od vsi cestou ke zřícenině hradu Džbánu.

Balkánem na kole

Balkán je specifickou lokalitou Křivoklátska a jeho centrem je vesnice Slabce. Se Slabcemi je spojeno mimo jiné jméno Barbory Nerudové a jde o matku spisovatele Jana Nerudy. Barbora Nerudová byla současně také hospodyni francouzského geologa Joachima Barrande, o něhož se starala přes třicet let. Ve Slabcích prožila "Babette", jak jí Barrande jmenoval, své dětství a mládí. Z Prahy sem za ní jezdíval i samotný Jan Neruda. Ze Slabec je to kousek do Skryj, které Joachim Barrande proslavil. Stačí přejet řeku Berounku a skalní útvary vystupující z údolí Berounky jsou místem, kde Barrande hledal své trilobity. Na suťovém svahu naproti ocelovému mostu pod Skryjemi můžete také zkusit štěstí. Nezapomeňte si kladívko.

Železniční muzeum

Největší železniční muzeum v Česku hledejte na Křivoklátsku a Rakovnicku. Ano jde o areál bývalé výtopny společnosti Buštěhradské dráhy v Lužné u Rakovníka. Tehdejší výtopna Lužná - Lišany patřila do sítě základen pro vystrojování lokomotiv. Jak se začaly na tratích více objevovat motorové lokomotivy, snížil se význam železničního depa a od poloviny devadesátých let 20. století se stalo nepotřebným. Parní lokomotivy však v depu nadále zůstaly v péči železničních nadšenců a pozornost k nim upřeli fandové období páry. Mezi exponáty muzea jsou nejenom parní lokomotivy, ale i osobní a nákladní vozy. V krytých prostorech expozic se dále nachází zařízení, přístroje a vybavení železnic, a to včetně velké modelové železnice.

Hrad Křivoklát

Husité vedeni Janem Žižkou z Trocnova Křivoklát minuli, Toulavá kamera nikoliv. Nemohla si nechat ujít gotickou perlu střední Evropy a jeden z nejvýznamějších českých hradů. Křivoklát patří mezi nejvíce navštěvované památky u nás, je velký svým významem, ovlivňoval tvorbu řady českých básníků a spisovatelů. Současně je také jedním z hradů největších, nejrozlehlejších. Zájem o Křivoklát nemají jen turisté, ale i filmové produkce. Hrad, jehož počátky sahají až k počátkům 12. století, byl v minulosti několikrát stižen požárem a těžce poškozen. Jeho význam klesl v 16. století, kdy se stal státním vězením. Teprve šlechtický rod Fürstenberků jej dokázal ochránit od zkázy. Hradní komplex prošel v 19. století rozsáhlým restaurováním a v roce 1929 se stal majetkem státu.

Berounka - Střela

Cyklistická Greenway Berounka - Střela to je osmdesát kilometrů jedinečných přírodních a krajinných krás, výjimečných pamětihodností, řada kulturních, vlastivědných, ekologických, sportovních a dalších akcí. To je stručná charakteristika "zelené stezky" spojující dvě české řeky - Berounku a Střelu. Trasa značená symbolem osvěžující modré vlny vede z větší části Chráněnou krajinnou oblastí Křivoklátsko, Přírodním parkem Jesenicko a Přírodním parkem Horní Střela. Toulavá kamera zavítala tentokrát na Jesenicko, kde si všimla dvou zajímavých žulových balvanů - Viklanu u Jesenice a Božího kamene u Sosně.

Jesenicko

Jesenice, centrum stejnojmenné oblasti a přírodního parku, bylo v období první republiky významným turistickým letoviskem. Její okolí bylo významným zdrojem kamene pro stavebnictví. Těžila se zde kvalitní žula a zatopené lomy se po ukončení těžby staly zajímavými lokalitami pro filmový průmysl a vyhledávanými turistickými cíli. Toulavá kamera si na Jesenicku všímala především pohádkových lomů a také loveckého zámečku Svatý Hubert. Její pozornosti neunikl ani Čertův kámen u Krt, nesoucí otisky čertových kopyt, jejichž původ vysvětluje pověst.

Matějovy františky

Již neodmyslitelně patří do každé domácnosti, která se hlásí k tradicím Vánoc. Jsou to františky. A ty obzvláště voňavé vyrábí Pavel a Simona Matějkovi z Roztok u Křivoklátu. Kadidlo neboli olibanum rozvoní rozpálené dřevěné uhlí z lipového dřeva, které má nejčistší hoření a nikterak neruší vůni kadidla. Vonné františky uvolňují nervové napětí, pomáhají revitalizovat stresem přetížený organismus. A právě ručně vyráběné Matějovy vonné františky do dokážou nejlépe. Proto byly vyhlášeny výrobkem Rakovnicka v roce 2007.

Hamousův statek

Usedlost č. p. 22 naproti kostelu svatého Martina je proslulá zbečenská rychta zvaná Hamousův statek. Je to unikátní dřevěný roubený třídílný dům s hospodářskými stavbami, jehož historie sahá až do 15. a 16. století. Expozice na statku představuje selskou domácnost, hospodaření a lidové zvyky. Atraktivní podívanou je pečení chleba a koláčů v původní chlebové peci. Statek ožívá starodávnými zvyky a řemesly v polovině července, kdy tu probíhá Šafářův dvoreček a v čas Adventu. V tento zimní čas zde teplo obstarávají kachlová kamna z keramické huti Petra Volfa.

Masopust Křivoklát

Spojily se větší i menší obce křivoklátské, aby radost udělaly sobě, svým občanům i návštěvníkům Křivoklátska a začali pořádat společný masopust. Křivoklátský masopust se každoročně koná v jiné vesnici. Jeden rok zavítá rej masek na Křivoklát, druhý do Městečka, třetí do Velké Bukové a čtvrtý pak do Roztok u Křivoklátu. A právě z Roztok jsou záběry, které lze shlédnout na webových stránkách Toulavé kamery. Podívejte se také, abyste zjistili, jak se baví lid křivoklátský.

Matějovy františky

Remake prezentace jednoho velmi úspěšného regionálního produktu z Křivoklátska a Rakovnicka. Vánoční Matějovy vonné františky Roztoky u Křivoklátu podruhé!

Hrad Křivoklát

Toulavka na hradě Křivoklátě už také kdysi byla. Podívejte se tedy to je oproti předchozí reportáži na gotickém hradě nového a ještě více zajímavého.

V Kraji chmele

Zavítala za námi Toulavka, že se chce podívat do našeho Kraje chmele. Chmel v té době začal teprve vyrážet na cestu po drátěné konstrukci, tak jsme se podívali hlavně po jiných zajímavých místech a chmelnice jsme si nechali na jindy. V pořadu se objeví zmínka o depu kolejových vozidel v Kněževsi a železnici Kolešovka, poté Roman provedl toulavku po barokních sochách u Chrášťan. No a v úvodu jsme také byli na Přílepské skále.

Muzeum krojů

Zavítáte-li na Kněževesko, do Kraje chmele, znamená to, že nesmíte opominout návštěvu Muzea krojů v Kněževsi. Paní Věra Čurdová je nadšená sběratelka a šikovná pečovatelka o kroje české, moravské, slezské i slovenské. Podívejte se na ty pěkné kousky, které v muzeu viděla Toulavá kamera.

V Kraji chmele

Putování mezi chmelnicemi na kole? Ano je to možné. Po cyklotrasách Kněževeska, našeho Kraje chmele se můžete vydat i do Kolešovic k unikátní tyčové chmelnici. Můžete přijet koncem dubna, kdy se staví tyče k vyrašeným chmelovým babkám, nebo v létě, kdy réva šplhá po šestimetrových smrkových tyčích anebo na přelomu srpna a září, kdy se v Kolešovicích slaví dočesná. Více v reportáži.

Ostrostřelci

Rakovniční ostrostřelci. Jsou vidět, protože mají pěkné uniformy a na čepicích krásné dlouhé peří. Jsou na něj právem pyšní. A jsou taky slyšet, protože střílejí. Střílejí z pušek a někdy i z děla. Sem tam si střílejí z druhých. A když nestřílejí, tak zpívají. Ti kteří dobře střílejí a dobře zpívají, jsou ti nejlepší a jsou na to náležitě pyšní. Ti, kteří dobře nestřílejí se aspoň snaží zpívat. U některých je možná lepší, když špatně střílí, než špatně zpívají, protože střílí už jen do terčů. Nutno dodat, že do krásně malovaných terčů. A jsou všude tam, kde se něco děje. Hlavně jsou tam, kam zavítá na návštěvu císařpán nebo aspoň nějaký prezident. Kde je kupříkladu můžete vidět? U nás na Rakovnicku, po celém Česku a kolikráte i v zahraničí. Tak se na ty čerchmanty podívejte.

Přidej fotografiiSouvisející fotografie

K tomuto příspěvku nemáme žádnou související fotografii. Budeme rádi, když ji sem přidáte.

Aktivní pobyt

Zážitky

Poznávání

Služby

Křivoklátsko a Rakovnicko

Vstupenky on-line

Tiskoviny

Křivoklátsko a Rakovnicko v Toulavé kameře

Hrad Krakovec
	Je to hrad nebo zámek? Chceme-li být přesnější je to poslední hrad a první zámek v Čechách. Chalúpka, jak se o něm psalo ve starodávných letopisech. Pozoruhodná gotická architektura, důmyslný systém vytápění průduchy ve stěnách a stropech, a k tomu další stavitelské fajnovosti od Jíry z Roztok, křivoklátského purkrabího a stavitele královské huti. Unikátní je také dřevěný most, po kterém se do krakovecké hradní brány dostanete. Je výlučně ručně tesaný, trámy a fošny byly řezané ručně dvojmužnou pilou, rovněž spoje jednotlivých částí byly vyrobeny výlučně sekerami a dláty.


Keltové u Žehrovic
	Slavná keltská hlava pochází od Mšeckých Žehrovic. Slavný nález opukové hlavy keltského héroa je sice uložen v Národním muzeu v Praze, expozici o tajemných Keltech včetně repliky nálezu najdete v Městském muzeu v Novém Strašecí. Tam se dozvíte zajímavé věci o životě Keltů na Rakovnicku a zjistíte také co je to švartna, k čemu sloužila a co se z ní vyrábělo.


Kounovské řady
	Nejzáhadnější místo v Čechách. Český Carnac, nebo chcete-li třeba český Véris...? Nevěříte? Vypravte se tedy nejdříve s Toulavou kamerou prohlédnout si megalitický areál na vrchu Rovina severně od poddžbánské vesnice Kounov. Právě z Kounova od expozice kamenných řad vede značená cesta mezi čtrnáct různě dlouhých řad menších a větších kamenů. Odhalení záhady, k čemu řady kamenů původně sloužily, čeká možná právě na vás.


Mutějovický hrnčíř
	Hrnčírnu v Mutějovicích nezbudoval hrnčíř, ale kuchař, který před lety usedl k hrnčířskému kruhu. A jmenuje se Jiří Duchek. Vyrábí originální dekorativní i užitnou keramiku. Keramiku vyrábí podle starobylých technologií podle exotických a historických motivů. V hrnčírně tak ožívá tradice asijské nebo keltské kultury a ty nejvzácnější kousky vznikají v unikátní peci vytápěné dřevem. Součástí hrnčírny je i galerie české keramiky pálené dřevem a po dohodě s majiteli je přístupná po celý rok.


Antilopy v Lánech
	Víte, co spojuje zoologickou zahradu ve Dvoře Králové s prezidentskými Lány? Antilopy losí. První exempláře do Čech přivezl někdejší ředitel královédvorské zoo Josef Vágner. A právě na farmě v Lánech jsou chována zvířata, která jsou již pátou generací antilop odchovaných u nás. V Lánech jsou antilopy od roku 2006 a cílem jejich chovu je prověřit možnost života v našich podmínkách. Modelový chov slouží k řešení diplomových a disertačních prací studentů České zemědělské univerzity v Praze.


Skryje
	Štáb Toulavé kamery zavítal do vesničky Skryje nad řekou Berounkou. Jednak mají Skryje vyhlášenou vesnickou památkovou zónu, která obsahuje řadu cenných staveb roubené lidové architektury (především č. p. 4, 5, 6 a 7) a jednak jsou světoznámým nalezištěm trilobitů. A s těmito prvohorními vymřelými živočichy je úzce spojeno jméno Joachim Barrande. Pamětní síň a turistické známkové místo se nachází nedaleko kostela i návsi zároveň. Na památku francouzskému badateli je před budovou školy vztyčena jeho busta. Joachim Barrande objevil poprvé trilobity v okolí Skryj ve 30. letech 19. století při vyměřování trasy koněspřežné železnice do Plzně a jejich studiu se věnoval po zbytek života.


Parní vlaky
	Toulavá kamera navštívila Železniční muzeum v Lužné u Rakovníka už podruhé. Obsahem reportáže je krátká exkurze do lokomotivního depa a představuje několik druhů parních lokomotiv a také zajímavý salonní vůz. Pozvánka do největšího železničního muzea u nás je zaměřena na sezónní akce, během nichž se konají nostalgické jízdy parních vlaků tažených unikátními lokomotivami, o které náležitě pečováno v železničních dílnách muzea. O prázdninových víkendech je možné vyjet párou po Kolešovce, známé železniční trati vedoucí z Lužné do Kněževsi a Kolešovic, největších chmelařských vesnic Rakovnicka.


Hrnčíř Petr Volf
	Petr Volf je znamenitý hrnčíř z Nového Strašecí. Původním způsobem vypaluje ve velké kasselské peci užitnou kameninu, kterou hospodyně ve světnicích používaly na počátku 20. století. Má zkušenosti i s výrobou kachlových kamen. Ty jsou pak instalovány do prostor hradů a zámků, muzejních expozic a lidových staveb. Jedním z takových míst je i Hamousův statek ve Zbečně. Tam je vystavěna dokonce replika původní pece, která na rychtě kdysi stávala. V expozici Městského muzea v Novém Strašecí se nachází dokonce zmenšená kopie keltské pece, pocházející rovněž z huti Petra Volfa.


Louštín a jeho okolí
	Vrch Louštín ležící v Rakovnické kotlině je viditelný už zdáli. Leží na severozápadním okraji křivoklátských lesů a vyjet si k němu na kole znamená větší námahu, ale výhled z něj stojí za to. Přímo na vrcholu zbyly terénní nerovnosti po středověkém tvrzišti. S nedaleko nacházejícím se Babinského kamenem je zase spojena pověst o pokladu slavného loupežníka. Zajímavou zastávkou jsou Krušovice. S Louštínem je spojuje takzvaná Rabasova stezka a při troše opatrnosti se po ní dá na kole sjet až do vesnice. Krušovice jsou vyhlášeným českým pivovarem a právě tady se nachází malé ale zajímavé muzeum pivovarnictví.


Čechův mlýn
	Mlýn na Berounce pod Šlovicemi je historicky prvním mlýnem na elektrický pohon. To se psal rok 1911. Za dalších devět let se díky elektrické energii dodávané z Čechova mlýna rozsvítily v sousedních Slabcích lampy elektrického osvětlení. Byla to prý taková záře a něco tak nového a neznáméno, že z okolních vesnic přijely tři hasičské sbory v domnění, že ve Slabcích hoří. Elektrárna napájela proudem celkem osm vesnic, tři mlýny, kamenolom a několik okolních usedlostí. Dochované technické zařízení elektrárny vyrábí elektřinu dodnes.


Mutějovice
	Jedna z návštěv Toulavé kamery vedla i do chmelařské vesnice Mutějovice. Proslavil ji výjimečný rakovnický chmel, který se dodnes v oblasti pěstuje a také opuka. Lehký, dobře tvarovatelný kámen, ze kterého byly v minulosti vystavěny výstavní statky a další desítky staveb, včetně kostelíka svatého Prokopa, který je vedle kostela svatého Václava druhou největší sakrální stavbou v Mutějovicích. Při návštěvě Mutějovic je dobré se podívat také do okolí vesnice. Třeba k Čertovu kameni. Leží severně od vsi cestou ke zřícenině hradu Džbánu.


Balkánem na kole
	Balkán je specifickou lokalitou Křivoklátska a jeho centrem je vesnice Slabce. Se Slabcemi je spojeno mimo jiné jméno Barbory Nerudové a jde o matku spisovatele Jana Nerudy. Barbora Nerudová byla současně také hospodyni francouzského geologa Joachima Barrande, o něhož se starala přes třicet let. Ve Slabcích prožila "Babette", jak jí Barrande jmenoval, své dětství a mládí. Z Prahy sem za ní jezdíval i samotný Jan Neruda. Ze Slabec je to kousek do Skryj, které Joachim Barrande proslavil. Stačí přejet řeku Berounku a skalní útvary vystupující z údolí Berounky jsou místem, kde Barrande hledal své trilobity. Na suťovém svahu naproti ocelovému mostu pod Skryjemi můžete také zkusit štěstí. Nezapomeňte si kladívko.


Železniční muzeum
	Největší železniční muzeum v Česku hledejte na Křivoklátsku a Rakovnicku. Ano jde o areál bývalé výtopny společnosti Buštěhradské dráhy v Lužné u Rakovníka. Tehdejší výtopna Lužná - Lišany patřila do sítě základen pro vystrojování lokomotiv. Jak se začaly na tratích více objevovat motorové lokomotivy, snížil se význam železničního depa a od poloviny devadesátých let 20. století se stalo nepotřebným. Parní lokomotivy však v depu nadále zůstaly v péči železničních nadšenců a pozornost k nim upřeli fandové období páry. Mezi exponáty muzea jsou nejenom parní lokomotivy, ale i osobní a nákladní vozy. V krytých prostorech expozic se dále nachází zařízení, přístroje a vybavení železnic, a to včetně velké modelové železnice.


Hrad Křivoklát
	Husité vedeni Janem Žižkou z Trocnova Křivoklát minuli, Toulavá kamera nikoliv. Nemohla si nechat ujít gotickou perlu střední Evropy a jeden z nejvýznamějších českých hradů. Křivoklát patří mezi nejvíce navštěvované památky u nás, je velký svým významem, ovlivňoval tvorbu řady českých básníků a spisovatelů. Současně je také jedním z hradů největších, nejrozlehlejších. Zájem o Křivoklát nemají jen turisté, ale i filmové produkce. Hrad, jehož počátky sahají až k počátkům 12. století, byl v minulosti několikrát stižen požárem a těžce poškozen. Jeho význam klesl v 16. století, kdy se stal státním vězením. Teprve šlechtický rod Fürstenberků jej dokázal ochránit od zkázy. Hradní komplex prošel v 19. století rozsáhlým restaurováním a v roce 1929 se stal majetkem státu.


Berounka - Střela
	Cyklistická Greenway Berounka - Střela to je osmdesát kilometrů jedinečných přírodních a krajinných krás, výjimečných pamětihodností, řada kulturních, vlastivědných, ekologických, sportovních a dalších akcí. To je stručná charakteristika "zelené stezky" spojující dvě české řeky - Berounku a Střelu. Trasa značená symbolem osvěžující modré vlny vede z větší části Chráněnou krajinnou oblastí Křivoklátsko, Přírodním parkem Jesenicko a Přírodním parkem Horní Střela. Toulavá kamera zavítala tentokrát na Jesenicko, kde si všimla dvou zajímavých žulových balvanů - Viklanu u Jesenice a Božího kamene u Sosně.


Jesenicko
	Jesenice, centrum stejnojmenné oblasti a přírodního parku, bylo v období první republiky významným turistickým letoviskem. Její okolí bylo významným zdrojem kamene pro stavebnictví. Těžila se zde kvalitní žula a zatopené lomy se po ukončení těžby staly zajímavými lokalitami pro filmový průmysl a vyhledávanými turistickými cíli. Toulavá kamera si na Jesenicku všímala především pohádkových lomů a také loveckého zámečku Svatý Hubert. Její pozornosti neunikl ani Čertův kámen u Krt, nesoucí otisky čertových kopyt, jejichž původ vysvětluje pověst.


Matějovy františky
	Již neodmyslitelně patří do každé domácnosti, která se hlásí k tradicím Vánoc. Jsou to františky. A ty obzvláště voňavé vyrábí Pavel a Simona Matějkovi z Roztok u Křivoklátu. Kadidlo neboli olibanum rozvoní rozpálené dřevěné uhlí z lipového dřeva, které má nejčistší hoření a nikterak neruší vůni kadidla. Vonné františky uvolňují nervové napětí, pomáhají revitalizovat stresem přetížený organismus. A právě ručně vyráběné Matějovy vonné františky do dokážou nejlépe. Proto byly vyhlášeny výrobkem Rakovnicka v roce 2007.


Hamousův statek
	Usedlost č. p. 22 naproti kostelu svatého Martina je proslulá zbečenská rychta zvaná Hamousův statek. Je to unikátní dřevěný roubený třídílný dům s hospodářskými stavbami, jehož historie sahá až do 15. a 16. století. Expozice na statku představuje selskou domácnost, hospodaření a lidové zvyky. Atraktivní podívanou je pečení chleba a koláčů v původní chlebové peci. Statek ožívá starodávnými zvyky a řemesly v polovině července, kdy tu probíhá Šafářův dvoreček a v čas Adventu. V tento zimní čas zde teplo obstarávají kachlová kamna z keramické huti Petra Volfa.


Masopust Křivoklát
	Spojily se větší i menší obce křivoklátské, aby radost udělaly sobě, svým občanům i návštěvníkům Křivoklátska a začali pořádat společný masopust. Křivoklátský masopust se každoročně koná v jiné vesnici. Jeden rok zavítá rej masek na Křivoklát, druhý do Městečka, třetí do Velké Bukové a čtvrtý pak do Roztok u Křivoklátu. A právě z Roztok jsou záběry, které lze shlédnout na webových stránkách Toulavé kamery. Podívejte se také, abyste zjistili, jak se baví lid křivoklátský.


Matějovy františky
	Remake prezentace jednoho velmi úspěšného regionálního produktu z Křivoklátska a Rakovnicka. Vánoční Matějovy vonné františky Roztoky u Křivoklátu podruhé!


Hrad Křivoklát
	Toulavka na hradě Křivoklátě už také kdysi byla. Podívejte se tedy to je oproti předchozí reportáži na gotickém hradě nového a ještě více zajímavého.


V Kraji chmele
	Zavítala za námi Toulavka, že se chce podívat do našeho Kraje chmele. Chmel v té době začal teprve vyrážet na cestu po drátěné konstrukci, tak jsme se podívali hlavně po jiných zajímavých místech a chmelnice jsme si nechali na jindy. V pořadu se objeví zmínka o depu kolejových vozidel v Kněževsi a železnici Kolešovka, poté Roman provedl toulavku po barokních sochách u Chrášťan. No a v úvodu jsme také byli na Přílepské skále.


Muzeum krojů
	Zavítáte-li na Kněževesko, do Kraje chmele, znamená to, že nesmíte opominout návštěvu Muzea krojů v Kněževsi. Paní Věra Čurdová je nadšená sběratelka a šikovná pečovatelka o kroje české, moravské, slezské i slovenské. Podívejte se na ty pěkné kousky, které v muzeu viděla Toulavá kamera.


V Kraji chmele
	Putování mezi chmelnicemi na kole? Ano je to možné. Po cyklotrasách Kněževeska, našeho Kraje chmele se můžete vydat i do Kolešovic k unikátní tyčové chmelnici. Můžete přijet koncem dubna, kdy se staví tyče k vyrašeným chmelovým babkám, nebo v létě, kdy réva šplhá po šestimetrových smrkových tyčích anebo na přelomu srpna a září, kdy se v Kolešovicích slaví dočesná. Více v reportáži.


Ostrostřelci
	Rakovniční ostrostřelci. Jsou vidět, protože mají pěkné uniformy a na čepicích krásné dlouhé peří. Jsou na něj právem pyšní. A jsou taky slyšet, protože střílejí. Střílejí z pušek a někdy i z děla. Sem tam si střílejí z druhých. A když nestřílejí, tak zpívají. Ti kteří dobře střílejí a dobře zpívají, jsou ti nejlepší a jsou na to náležitě pyšní. Ti, kteří dobře nestřílejí se aspoň snaží zpívat. U některých je možná lepší, když špatně střílí, než špatně zpívají, protože střílí už jen do terčů. Nutno dodat, že do krásně malovaných terčů. A jsou všude tam, kde se něco děje. Hlavně jsou tam, kam zavítá na návštěvu císařpán nebo aspoň nějaký prezident. Kde je kupříkladu můžete vidět? U nás na Rakovnicku, po celém Česku a kolikráte i v zahraničí. Tak se na ty čerchmanty podívejte.