Prameniště Rakovnického potoka
Zajímavá památka se nachází v blízkosti lovecké chaty Emilovny v dřevěné ohrádce.
Iniciátorem zbudování cest byl asi ve 40. letech 19. století knížecí fürstenberský lesmistr J. B. Gintl. Cesty zbudovány na náklad panství. Podle Marcela Havlíka (Poznej kraj, ve kterém žiješ, b. d.) Se nejdříve budovaly Nové cesty k vyhlídkovému altánu Paraplíčko včetně objektu Paraplíčka, „hned potom“ cesty v Brdatkách, kam byl poté přemístěn z vrchu Sokolí Gloriet. Gintl údajně osobně trasu cest vyhlédl, zaměřil a dohlížel nad jejich stavbou. Podle Havlíka se „vše upravovalo, aby se to líbilo kněžně Amálii“ (tj. manželce Karla Egona II. Fürstenberga).
Podle pověsti „vykopala“ stezku jistá žena z Bud, která přes zákaz chytala slavíky v křovinách kolem hradu. Odtud Slavičí stezka. Často, ač nesprávně, se vznik Slavičí stezky (pěšiny) spojuje s pověstí, podle které dal markrabě Karel, pozdější císař Karel IV. snést do okolí hradu slavíky z křivoklátských lesů, aby svým zpěvem těšili jeho ženu Blanku v jejím šestinedělí. O pěšině píše také Z. M. Kuděj ve svém vzpomínkovém románu Ve dvou se to lépe táhne o putování s Jaroslavem Haškem po západních Čechách.
Iniciátorem zbudování cest byl asi ve 40. letech 19. století knížecí fürstenberský lesmistr J. B. Gintl. Cesty zbudovány na náklad panství. Podle Marcela Havlíka (Poznej kraj, ve kterém žiješ, b. d.) Se nejdříve budovaly Nové cesty k vyhlídkovému altánu Paraplíčko včetně objektu Paraplíčka, „hned potom“ cesty v Brdatkách, kam byl poté přemístěn z vrchu Sokolí Gloriet. Gintl údajně osobně trasu cest vyhlédl, zaměřil a dohlížel nad jejich stavbou. Podle Havlíka se „vše upravovalo, aby se to líbilo kněžně Amálii“ (tj. manželce Karla Egona II. Fürstenberga).