Lesní med versus med medovicový

Co je medovice a jaké druhy medů existují.

Medovicový med je vždy lesní. Lesní med nemusí být pokaždé medovicový. Velice zjednodušeně řečeno. Ale popořádku. Medy rozdělujeme, tedy jsou rozděleny podle vyhlášky, kterou se stanoví požadavky na med, cukrovinky atp., na květové a medovicové. Květové medy vznikají z nektaru rostlin. Medovice je výměškem producentů medovice, tj. mšic, které nabodávají vodivá pletiva jehličí a listů dřevin a živí se rostlinnými šťávami. Jejich přebytky v podobě kapiček medovice pak mšice vyměšují. Na lesních stanovištích pak mohou včely nanosit med, který obsahuje jak "nektarový" med, tak i medovicový. Takový med lze jednoduše označit jako smíšený lesní med. Pokud porovnáme smyslové požadavky výše uvedené vyhlášky na květový med a medovicový med, tak hlavní rozdíly mezi těmito dvěma druhy je chuť a barva. Chuť květového medu je výrazně sladká až škrablavá, u medovicového medu sladká, popřípadě kořeněná až mírně škrablavá. Barva květového medu bývá zpravidla vodově čistá až s nazelenalým nádechem, slabě žlutá až zlatavě žlutá. Medovicový med bývá tmavohnědé barvy s nádechem do červenohněda. Víc nám ta vyhláška neříká. Dobře jsou popsány vlastnosti jednotlivých druhů květových a medovicových medů na internetu (např. Včelárska rastlina - Wikipédia nebo Včelařské noviny - Druhy medu na českém a evropském trhu). Druhy medu lze fyzikálně určit podle elektrické vodivosti a pylovou analýzou. Květové medy mohou být jednodruhové nebo smíšené. Nejčastějším jednodruhovým medem u nás je určitě med řepkový, dále pak akátový, lipový, slunečnicový, a mohou se tu objevit i další druhy, zvláště pokud se včely přisunují v období snůšky přímo k dané plodině (svazenkový, jetelový, pohankový atp.). Medovice pak může být smrková, borovicová, modřínová a jedlová. Tedy ze snůšek z jehličnatých lesů. Může se objevit i snůška medovice z listnatých dřevin - na dubech, javorech, bucích, lípách, vrbách, topolech a břízách), bývá ale slabší a takový medovicový med je méně kvalitní. I medovicové medy mají samozřejmě podle původu (druhu dřeviny) různé odstíny a chuť. Náš med označujeme podle názvu a charakteru lokality, vedle toho však uvádíme, v souladu s výše uvedenou vyhláškou, druh medu - květový (z více druhů nektaru jde tedy o med smíšený), květový jednodruhový (např. květový řepkový), smíšený (květový a medovicový) nebo medovicový. Ještě se možná hodí poznámka, že lesní med nemusí být pokaždé tmavý a hustý. I některé naše lesní medy mívají slabě žlutou až zlatavě žlutou či jantarovou barvu. Záleží na době, druhu snůšky a samozřejmě na stanovišti včel. Akátový med z Přílepské skály a také v roce 2018 včelami na Špičáku nanosený pajasanový med byl vodově řídký, světlý s nádechem do žlutozelena, tmavší bývá med z javorů, jírovců, lípy...

U mě v případě medu rozhoduje jeho chuť. Chuťově rozmanité a lahodné jsou zejména jarní medy z Přílepské skály, od Rabasova mlýna, a právě z rozmanitých lesů kolem rakovnického Špičáku. Vynikající je třeba letošní med z Přílepské skály vytáčený koncem června, který je tvořen nektarem z malin a akátu. Jemně kořeněný s nádechem vůně bylinek bývá med lesů kolem Týřova, který bude obsahovat patrně více druhů nektaru, bude to tedy med "hodně" smíšený. A medovicový med? Ten není zrovna mým oblíbeným medem. Ale jak se říká, proti gustu žádný dišputát.

Radomír Dvořák, váš včelař