Naše stanoviště

Kolešovice

Začnu tam, kde včelařský rok naše včelstva zakončují. Na naší usedlosti v Kolešovicích. Stanoviště ve višňovém sádku slouží zejména jako zimoviště včelstev. Včelařský rok tu tráví zpravidla jen malá část vytvořených oddělků. Ty přivážíme prakticky až po skončení řepkové snůšky, a tak nově založeným včelstvům k pastvě slouží převážně naše bylinková zahrádka s levandulemi, saturejkou, yzopem, diviznou, oreganem, mateřídouškou, ostropestřcem, jahodníky, šantou, řepíkem. Bylinky doplňujeme vyséváním svazenky a slunečnice na záhonech. Přímo na zahradě poskytují snůšku maliníky a višně. Poblíž naší zahrady pak včely mohou sbírat nektar na akátech, lipách, javorech i jírovcích. Ve včelařském předjaří mají včely první pastvu na lískách rostoucích v blízkosti naší usedlosti. A v době květu lísek už včelstva rozvážíme na naše včelnice za jarní snůškou.


Přílepská skála

Přírodní památka v místě bývalého pískovcového lomu poblíž chmelařské vesnice Přílepy. Okolí lomu tvoří lesní plochy, pastviny a zemědělské pozemky. Hojně je zde zastoupena vrba a olše, které poskytují první jarní pastvu. Jarní med obsahuje převážně nektar trnky, ovocných stromů a řepky olejné pěstované v menším či větším rozsahu na okolních polích. Jsou tu obzvláště pěkné porosty akátu skýtající pěknou snůšku v době teplého konce května a začátku června. Na snůšku v červnu mají zajímavý vliv také velké plochy maliníku a ostružiníku, které tvoří hustý podrost smíšených lesů ve členitém terénu. V doletu včel jsou rovněž lípy rostoucí na návsi v Přílepích. Snůška na Přílepské skále končí zpravidla na konci června. Lokalitu si ceníme zvláště kvůli velmi rychlému rozvoji včel, dobré jarní snůšce a když se povede akát, je výtěžnost lokality pěkná. 


Špičák

Bývalý vojenský areál, nacházející se jižně pod vrchem Špičák východně od Rakovníka při silnici do Křivoklátu na území Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Zchátralé muniční sklady tu obklopují velmi rozmanité lesní porosty. Snad kromě kosodřeviny zde rostou všechny tradiční lesní dřeviny Evropy. Součástí smíšených lesů jsou i maliníkové a ostružiníkové buřiny, bylinný podrost a rozmanitá pylotvorná a nektarodárná květena pokrývá paseky a plochy kolem opuštěných objektů. Těžko zde očekávat jednodruhovou snůšku květových medů. Snad kromě roku 2018, kdy zde v době velmi teplého období od května do konce července, kvetl a medoval pajasánek žláznatý. Plochy pokryté tímto invazním druhem, nacházející se poblíž stanoviště včel, poskytly mimořádně bohatou snůšku velmi zajímavého a neobvyklého medu. Květové medy ze Špičáku obsahují ponejvíce nektar lípy, javoru, jírovce, maliníku, ostružiníku. Z bylin se zde vyskytuje kyprej, vrbovka, bodlák, divizna aj. V doletu včel jsou také akáty rostoucí na teplých jižních svazích lesního komplexu. Jarní snůška je díky chladnějšímu klimatu slabší, nástup rozvoje včel je tu třeba oproti Přílepské skále pomalejší. Naopak letní snůška bývá velmi dobrá, zvláště pokud jsou příhodné podmínky pro akát, pajasánek nebo pro medovici.


Krásná dolina

Bývalá lesnická osada s hájovnou a rybníky na Krásnodolinském potoce na západním okraji Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Souvislé lesní plochy tvořené převážně jehličnatými lesy proložené pasekami s pylotvornými a medonosnými bylinami. Zastoupeny jsou také maliníkové a ostružiníkové buřiny. Příznivé podmínky pro rozvoj včel vytváří porosty vrby a olše kolem vodních ploch. Na slušnou jarní snůšku obsahující převážně med z maliníku navazuje často velmi pěkná snůška medovicového medu ze smrku, jedle, ale i nepříliš pro včely vhodné medovice z modřínu.


Týřov

Paseka u hranice Národní přírodní rezervace Týřov, poblíž ostrohu se zříceninou stejnojmenného gotického kastelu nad údolím Oupoře. To je naše nové stanoviště včel v centrální části Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a poblíž jedné z nejcennějších přírodních lokalit s původními lesy. Velmi atraktivní místo. Vlastní stanoviště včel se nachází poblíž lipového háje. Lesní porosty zde tvoří převážně smíšené lesy, proložené pasekami a loukami. Výsledkem jarní i letní snůšky jsou u Týřova smíšené květové medy s případným výskytem medovice na konci června a v průběhu července.


Rakovnická kotlina

Poměrně široké polohopisné označení lze vymezit jako okolí obce Lišany. Jde o území, ve kterém společnost Lupofyt s.r.o. pěstuje na poměrně rozsáhlých plochách řepku olejnou. Způsob pěstování, rozmanitost odrůd, zájem zemědělské společnosti na asistenci včel při opylování plodin, vstřícnost a její přístup ke včelám vytváří ideální podmínky a splňuje naše požadavky na včelaření. Ještě před začátkem včelařského roku jsme se společností Lupofyt domluveni na kočovném stanovišti, které zřizujeme na zelených plochách poblíž polí s řepkou. Včely na stanoviště umisťujeme již v předjaří, protože se nám daří najít stanoviště poblíž porostů s vrbou, olšemi, ovocnými stromy a kde se také vyskytuje pro včely nezbytná voda. Včelám tak umožníme dobrý rozjezd a pěstitelé řepky včelám od konce dubna do konce května nabídnou velmi pěkné postupně nakvétající řepková pole. Odměnou včelaři je velmi pěkná snůška jednodruhového medu vhodného k pastování nebo používaného k výrobě kořeněných medovin.


Ohře

Poohří je pro nás nejbližší lokalitou, kde se ve větší míře pěstuje slunečnice. Zpravidla na západ od města Louny na pozemcích Rolnického družstva Dobroměřice zřizujeme kočovné stanoviště od konce června do začátku srpna. Slunečnicový med je chuťově velmi zajímavý, je vhodný i k pastování a je možné z něj vyrábět "odrůdové" medové víno. Mít včely na slunečnici je pro nás zajímavé i přes poměrně velkou vzdálenost při dojížďce za včelami. Množství snůšky a vlastnosti medu nebývají každý rok úplně stejné. Velikost snůšky a chuť medu ovlivňují i klimatické podmínky v daném období.