O mém včelaření

Včelařím jinak. Jak? Jak mě naučil pan PaedDr. Vladimír Slanař. Ke každému včelstvu přistupuji individuálně. Čisté úly na jaře, čisté úly na zimu, pěkné žemlové souše včelám, staré černé voští na vosk, pravidelné prohlídky, zdravá včelstva, tvorba vlastních oddělků, dostatečné zimní zásoby, časná jarní pastva. Včelám vybírám jen medníky. Co je v plodišti, to je včel. Med, ten včelí dar, zpracovávám s největší pečlivostí. 

Letošní včelařský rok jsem absolvoval celkem na sedmi stanovištích - Přílepska skála, U Rabasova mlýna, Sad u Karlova, Starý Kouřimec, Krásná dollina, Špičák a Týřov. Kočoval jsem celkem s 84 včelstvy a ještě na konci dubna jsem si vytvořil 20 oddělků. Jarní snůšku velmi ovlivnily klimatické podmínky. Pozdní mrazy se pak promítly i do letní snůšky na lesních stanovištích. Nicméně, snůška na Přílepské skále dopadla velmi dobře (30 včelstev 1200 kg medu), Rabasův mlýn byl průměrný (30 včelstev 900 kg medu). Slabší byla snůška na Starém Kouřimci (15 včelstev 300 kg medu) a nevyšlo to díky rychlému odkvětu ovocných stromů v sadu u Karlova (8 včelstev jen 10 kg zralého medu). 

Po přesunu včelstev na lesní stanoviště se na snůšce projevily silné mrazy a následné teplé a vlhké počasí podpořilo rychlý rozvoj mšic, puklic a pak nastoupila snůška cementové medovice. Ta přišla ještě před 10. červnem, byla velmi silná, trvala měsíc a projevila se negativně i na kondici včelstev. Další zkázu pro včelstva pak znamenaly hladové vosy a vysoká byla i loupeživost mezi jednotlivými včelstvy. 

Celkové množství získaného medu bylo téměř trojnásobné, a to i přes to, že velké množství medu zůstalo v plástech. Avšak cementová medovice obsahuje poměrně velký podíl nerozpustitelného medu, spíše písečné kaše, pro kterou se těžko shání využití i pro výrobu medoviny.